Město Novorossijsk
Nové Strašecí
Přehled zpráv z lokality "Nové Strašecí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Nové Strašecí
Město Nové Strašecí (německy: Neustraschitz nebo Neu Straschitz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Nejstarší písemná zmínka o Strašecí se váže až k období mezi lety 1334-1343. Krátce poté došlo k povýšení vsi na městečko. Vznik Strašecí je tak možné dát do souvislosti se založením řady osídlení na Křivoklátsku emfyteutickým (zákupním) právem za vlády Jana Lucemburského. Tomu by odpovídalo i rozlehlé pravidelné náměstí, jehož půdorys je středověkého původu. Během neklidného 15. století přišlo Strašecí o svá práva, nejstarší známá privilegia tak vydal až král Vladislav Jagellonský, a to v letech 1480 a 1503. Zatímco ve starším privilegiu je Strašecí ještě nazýváno městečkem, roku 1503 zmiňuje král jeho povýšení na město.
Až do 17. století se prakticky nedochoval žádný městský archiv, nejstarší městská kniha začíná rokem 1610. Že bylo v polovině 16. století město zcela zničeno, potvrzuje také skutečnost, že od tohoto období se začíná v pramenech nazývat Novým Strašecím. Na přelomu 16. a 17. století se měšťané klonili k nekatolickému náboženství a dostávali se do sporů s arcibiskupem. Díky tomu přišli načas i o svá městská práva. Katastrofu znamenala třicetiletá válka, především mohutný požár roku 1639, založený Švédy. Počet obyvatel, který se pohyboval v té době zhruba okolo pěti set, výrazně poklesl a přibývaly pusté grunty. V roce 1685 prodal král křivoklátské panství Valdštejnům, kteří se stali novou vrchností Strašeckých. Poté je vystřídali Fürstenberkové.
Dominantou města je Komenského náměstí, na němž stojí městský úřad a budova někdejší radnice s věží a hodinami. V současnosti tady sídlí umělecká škola. Mezi další památky patří: Radnice, kaplička sv. Trojice na Mackově hoře, Stochovská kaplička, kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, bývalá synagoga, dvě sochy Jana Nepomuckého a nebo průčelní stavba dnešního domu pro seniory, původně okresní chorobinec, postavený v letech 1894-1896. Dosud přehlíženou technickou památku, z větší části zachovanou v původní podobě, představuje areál staré továrny, postavený v letech 1872-1873 jako akciová škrobárna. Po neúspěšném provozu se tu brzy začalo s dřevovýrobou, která byla zrušena až v devadesátých letech 20. století. K dominantním technickým stavbám náleží také vodojem na Šibeničním vrchu, postavený v roce 1954, nebo areál městských jatek z roku 1905.
Jednou z celé řady vyhlídkových staveb, které byly pro turisty zpřístupněny v roce 2001 je rozhledna na Mackově hoře, nacházející se asi 1 km západně od Nového Strašecí.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Nejstarší písemná zmínka o Strašecí se váže až k období mezi lety 1334-1343. Krátce poté došlo k povýšení vsi na městečko. Vznik Strašecí je tak možné dát do souvislosti se založením řady osídlení na Křivoklátsku emfyteutickým (zákupním) právem za vlády Jana Lucemburského. Tomu by odpovídalo i rozlehlé pravidelné náměstí, jehož půdorys je středověkého původu. Během neklidného 15. století přišlo Strašecí o svá práva, nejstarší známá privilegia tak vydal až král Vladislav Jagellonský, a to v letech 1480 a 1503. Zatímco ve starším privilegiu je Strašecí ještě nazýváno městečkem, roku 1503 zmiňuje král jeho povýšení na město.
Až do 17. století se prakticky nedochoval žádný městský archiv, nejstarší městská kniha začíná rokem 1610. Že bylo v polovině 16. století město zcela zničeno, potvrzuje také skutečnost, že od tohoto období se začíná v pramenech nazývat Novým Strašecím. Na přelomu 16. a 17. století se měšťané klonili k nekatolickému náboženství a dostávali se do sporů s arcibiskupem. Díky tomu přišli načas i o svá městská práva. Katastrofu znamenala třicetiletá válka, především mohutný požár roku 1639, založený Švédy. Počet obyvatel, který se pohyboval v té době zhruba okolo pěti set, výrazně poklesl a přibývaly pusté grunty. V roce 1685 prodal král křivoklátské panství Valdštejnům, kteří se stali novou vrchností Strašeckých. Poté je vystřídali Fürstenberkové.
Dominantou města je Komenského náměstí, na němž stojí městský úřad a budova někdejší radnice s věží a hodinami. V současnosti tady sídlí umělecká škola. Mezi další památky patří: Radnice, kaplička sv. Trojice na Mackově hoře, Stochovská kaplička, kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, bývalá synagoga, dvě sochy Jana Nepomuckého a nebo průčelní stavba dnešního domu pro seniory, původně okresní chorobinec, postavený v letech 1894-1896. Dosud přehlíženou technickou památku, z větší části zachovanou v původní podobě, představuje areál staré továrny, postavený v letech 1872-1873 jako akciová škrobárna. Po neúspěšném provozu se tu brzy začalo s dřevovýrobou, která byla zrušena až v devadesátých letech 20. století. K dominantním technickým stavbám náleží také vodojem na Šibeničním vrchu, postavený v roce 1954, nebo areál městských jatek z roku 1905.
Jednou z celé řady vyhlídkových staveb, které byly pro turisty zpřístupněny v roce 2001 je rozhledna na Mackově hoře, nacházející se asi 1 km západně od Nového Strašecí.